Recenze: Rozum a cit

By 21:52


Po tom, co jsem asi před půl rokem četla Pýchu a předsudek, jsem se konečně dostala k dalšímu titulu od Jane Austen, konkrétně ke knize Rozum a cit. Ti z vás, kteří četli moji recenzi na Pýchu a předsudek, ví, že jsem byla nadšená a měla jsem docela vysoko nastavenou laťku ohledně děl od Jane Austen. Od knihy Rozum a cit jsem toho čekala hodně, nicméně po dočtení ve mně převládaly smíšené pocity a musím se přiznat, že i mírné zklamání.

Příběh nás přenese opět do Anglie na počátku 19. století. Pro tuhle dobu je typické bydlet ve velkých sídlech, navštěvovat své nejbližší sousedy a známé a snažit se svým dětem dohodit ty nejlepší partie, se kterými nebudou mít nouzi o peníze. Stejně je na tom i rodina Dashwoodova. Osud jim ale nepřeje a když zemře otec, hlava rodiny, matka se se třemi dcerami - nejstarší Elinor, prostřední Marianou a nejmladší Margaret - musí přestěhovat. O přátele a známé nouzi nemá, ale dcery by chtěla provdat co nejlépe. Zná se i, že dvě svatby budou co nevidět, ale osud si pro děvčata připravil jiné plány. Jak nakonec všechno dopadne? Bude alespoň jedna ze tří sester šťastná? 

Rozum a cit je autorčina prvotina a abych pravdu řekla, jde to poznat. Příběh mě ze začátku nudil, nic moc se tam nedělo a když už se to konečně rozjelo, bylo toho až příliš. Na jednu stranu cením, že autorka čtenáře dokázala překvapit a příběh zdramatizovat, na druhou stranu mi to místo přišlo už jako klišé. Najednou tam těch překvapení a zvratů bylo až moc a nepůsobilo to vůbec dobře. A když už jsem se blížila ke konci, tak jako by už to autorka chtěla co nejdřív ukončit a závěr napsala tak nějak ve spěchu.

Co se mi líbilo byl význam díla ve spojitosti s názvem a celkově tématika rozum versus city. Několikrát jsem se nad tímto problémem zamyslela a to nejenom nad jednáním a osudy postav, ale i nad svými osobními problémy. Tato problematika je velmi složitá a ošemetná a myslím, že každý jednou zažil situaci, kdy nevěděl, jestli se rozhodnout podle rozumu, či podle citů.

Četba nás také donutí zamyslet se nad životem v této době a hlavně nad její společností. Lidé v té době byli povrchní a většina z nich myslela jen na majetek a peníze. Čas se trávil i s těma, se kterýma jste si nerozuměli a já jsem si několikrát kladla otázku, co z toho života ti lidé vlastně měli. Já osobně si takový život představit nedokáže. Jim to ale asi přišlo normální, jelikož nic jiného neznali.

Dílo mi možná nepřišlo až tak atraktivní také z toho důvodu, že mi žádná postava nebyla blízká. S nikým jsem při čtení nesympatizovala, nikoho jsem si neoblíbila. Elinor byla až moc rozumná, na druhou stranu Mariana zase neuměla své pocity udržet na uzdě. Ano, tyhle vlastnosti postav byly asi nezbytné vzhledem k podstatě díla, ale další postavy mi přišly zase nevýrazné nebo měly vlastnosti jako lakota, chamtivost, podlost a s výčtem podobných vlastností bych mohla pokračovat do nekonečna.

Neříkám, že je kniha špatná, ale těm, co si chtějí přečíst něco od Jane Austen doporučuji spíše Pýchu a předsudek. Pokud i přes to ale sáhnete po tomto titulu, určitě vás donutí se nad určitými věcmi zamyslet, avšak co se týče dalších aspektů díla, můžete být mírně zklamáni.

Vendy

You Might Also Like

0 komentářů