Vlny zmítané smrtí (Carri Ryan)

By 11:45


Anotace: Gábi vede klidný život v bezpečí svého městečka u moře, za hradbou. Nechává přátele snít o Temném Městě na pobřeží a sama vše jen pozoruje z majáku. Nic jiného než domov nikdy nepoznala. Nic jiného ke štěstí ani nepotřebuje. Ale život po Návratu nemůže být bezpečný. Existují nebezpečí, která ani hradba nezastaví. Gabrielina matka si myslela, že svá tajemství nechala v Lese rukou a zubů, ale tajemství v jejich světě nezůstávají pohřbena - stejně jako mrtví. Gabrielin svět se začíná hroutit. Jeden večer za hradbou… Jeden kluk, kterého Gábi znala odjakživa, a jeden zahalený tajemstvím… Jeden okamžik nepozornosti, a půlka Gabrieliny generace je mrtvá, druhá půlka uvězněná. Gábi ví jediné: Jestliže má ještě doufat v budoucnost, musí se postavit lesu z matčiny minulosti. 



Můj názor: Jednoho večera jsem se rozhodla číst Vlny zmítané smrtí. Musím podotknout, že jsem je přečetla v rekordním čase. Mimochodem na první díl se tady moje hodnocení neobjevilo, i když už rok ho mám uložené v konceptech, ale myslím si, že už to nemá cenu zveřejňovat. 
Tento díl mě bavil o mnohem více než předcházející. Prožila jsem s hlavními hrdiny opravdové dobrodružství, na které jen tak nezapomenu. Za tu dobu mi všechny postavy přirostli k srdci, a to dokonce i Mary. Jde vidět, jak se změnili. Všichni jsou poznamenáni krutým životem a nebezpečím a Gábi s jejími kamarády dospěli příliš rychle. Mary mě v tomto díle velice ale velice překvapila. ,,Taková bude vždycky. Bude stát proti všem na kraji světa" Takto ji v knize popsala Gábi na konci knihy a já s ní nemohu nic než souhlasit, ale jsem šťastná za ni, co Mary na konci potkalo (nechci spoilerovat).
Autorka má obdivuhodnou představivost a velice dobře píše. Zejména její originalita by se měla ocenit. Při čtení vám neustále dokola vrtá v hlavě jak to jenom skončí, protože nikde nemáte ani malinký náznak co se stane. Mě například v hlavě probíhali hrůzostrašné scénáře kde všichni zemřou a já byla až do poslední stránky napnutá jako proutek a modlila se, ať se tak nestane.
I když je děj první a druhé knihy na podobném principu, tak v mnoha ohledech od sebe odlišuje. Co musím vytknout je nový název pro nečisté. Mudo. Ano v překladu to znamená tichý a je to docela zajímavé, že je to spojeno zrovna s nečistými, ale mě se to prostě nezamlouvá a nemohla jsem si na to doposud zvyknout.
Jak už jsme tu zmiňovala stránky vám pod rukama neuvěřitelně utíkají a když jste v polovině, divíte se, jak je možné, že už jste toho tolik přečetli, protože vám to ani nepřijde. Zkrátka kniha vás dokáže zaujmout a je skvělá! 
Po dočtení ve mě vřeli všechny mé pocity, myšlenky a všechny podstatné události se mi v hlavě opakovali a věřte mi, že jen těžce se mi usínalo.
Život na majáku musí být úžasný a mě jenom stačil popis jak se dívali na moře a dokázala jsem si celou tu situaci živě představit. Přiznám se však, že mé srdce více okouzlil les. Ano myslím ten onen strašný Les rukou a zubů. Nevím proč mě to k němu více táhne, ale možná to je tím tajemnem, kterým oplývá.
K závěru tady musím napsat jednu větu, která mě zaujala (i když je v knize takových o mnohem více).

,,Dávej na sebe pozor," řekne nakonec. ,,Miluj. Žij. Směj se a plač a bojuj - i když to někdy nevyjde a někdy ano. Pokračuj,"  usměje se, ale v hlase má slzy.

V této části mi ukápla dokonce i slza, ale musela jsem se i usmát. Jde vidět jak se Mary změnila a jak řekla tuto překrásnou radu do života. Mé hodnocení je podle mě velice pozitivní, no posuďte sami;)

Hodnocení: 95%


You Might Also Like

1 komentářů

  1. Súhlasím, celá séria je úžasná! :) Skvelá recenzia :)

    OdpovědětVymazat